Vyhubená zvířata

Alka velká byla největší a jedinou nelétavou ze všech alek. Ačkoli nebyla nijak příbuzná s tučňáky, byla jim v mnoha směrech velmi podobná, proto bývala nazývána tučňákem severní polokoule (tučňáci žijí jen na jižní). Měla černá záda a hlavu a bílé břicho. V období rozmnožování měly alky před okem velkou bílou skvrnu, po hnízdní…

Antilopa modrá, dříve zvaná též sajga modrá nebo pakamzík je blízká příbuzná dvou velkých robustních druhů - antilopy vrané a antilopy koňské. Narozdíl od nich však nebyla tak mohutná. Měla podobnou obličejovou masku, podobné, dlouhé šavlovitě zahnuté rohy, po téměř celé délce opatřené kroužky. Nejvíce se odlišovala zbarvením - byla světle…

Jeden ze čtyř známých sladkovodních druhů delfínů - šedý až modrošedý ozubený kytovec, který měl oproti delfínům užší protaženější čelisti, výrazně menší a špatně vidící oči (řídil se echolokací - „sonarem”) a také menší a méně srpovitou hřbetní ploutev.

Jednoznačně nejznámější a nejpopulárnější ze všech recentně vyhubených zvířat, jež se stal dokonce jejich archetypálním symbolem - dronte mauricijský, běžně zvaný dodo nebo dříve též blboun nejapný. Nelétavý holubovitý pták zavalité postavy, ačkoli obézní vzhled měl zřejmě jen sezónně. Byl popelavé až modrošedé barvy s tmavším krkem,…

Klokan Greyův je obecně považován za nejelegantnějšího klokana. Měl výraznou obličejovou masku, tmavé konce všech končetin a střídavé tmavé a světlejší pruhy přes záda, přičemž barva i textura se lišila podle lokality, sezóny i u jednotlivých klokanů. Měl velmi dlouhý oces (téměř jako tělo).

Středně velký papoušek, který byl poprvé popsán roku 1674. Měl nápadný červený zobák, šedou až šeříkovou hlavu, bílý pruh na ocase a zbytek těla v různých odstínech hnědé nebo šedo hnědé barvy.

Primitivní, zajícům příbuzný, býložravý živočich, který existoval ve dvou poddruzích (jeden sardinijský, druhý korsický). Sardinijští autoři je popisovali jako obří králíky bez ocasu, ačkoli byly podobné více morčatům (tvarem těla i tenkýma kulatýma ušima) a dosahovaly jen zhruba poloviční délky divokého králíka. 

Pratur se vyznačoval výrazným pohlavním dimorfismem (rozdíl mezi samcem a samicí) - býci měli černou barvu a světlý (světle šedý nebo nažloutlý) podélný pruh přes hřbet, krávy byly červenohnědé až hnědé a hřbetní pruh měly černý. Zřetelný byl i rozdíl ve velikosti - krávy byly o čtvrtinu menší než býci. Obě pohlaví měla mohutné dlouhé rohy…

Nejmenší ze všech tygrů (jen o málo větší než jaguár) - nejblíže měl k tygru jávskému (také vyhubený) a sumatránskému. Všechny tyto tři indonéské poddruhy jsou nápadné velice tmavým intenzívně narudle žlutohnědým zbarvením, přičemž světlá barva břicha sahá jen velmi nízko. Charakteristický je tzv. rozpad pruhů (některé pruhy se rozpadávají na…

Vakovlk, dříve též vlkoun či vlkovec tasmánský, vačnatý, psohlavý, zebří nebo lidově tasmánský tygr či vlk... Ač na první pohled připomíná psovitou šelmu, jde o vačnatce (tedy více příbuzného např. s klokany, vombaty nebo i koalami..., nejbližšími žijícími příbuznými jsou ďábel a mravencojed). Měl nažloutlou až tmavohnědou barvu, krémové…