По-русски Polski Deutsch По-русски

Zobrazit nebo skrýt hlavní navigaci »

Páv korunkatý

Pavo cristatus

English name Common peafowl (Indian paefowl, Blue peafowl)    Deutche name Blauer Pfau    Russian name Обыкновенный павлин (Индийский павлин)   


Kmen: Strunatci (Chordata)
Podkmen: Obratlovci (Vertebrata)
Nadtřída: Čtyřnožci (Tetrapoda)
Třída: Ptáci (Aves)
Nadřád: Letci (Neognathae)
Řád: Hrabaví (Galliformes)
Podřád: Bažanti (Phasiani)
Čeleď: Bažantovití (Phasianidae)

Rozměry

Samec měří okolo 2,2 m (z čehož připadá 1,5 m na ocasní krovky) a váží 4 - 6 kg, samice okolo 1 m a 3 - 4 kg

Popis

Páv korunkatý nebo též modrý, indický či obecný je již po tisíce let okrasným ptákem chovaným po celém světě - nejen v zoo, ale často i v zámeckých parcích nebo soukromých chovech. Samec je modrý, záda má zelenohnědá, křídla hnědá černě pruhovaná. Na konci ocasních krovek má typická paví oka. Samice je hnědo-šedá. Na hlavě mají oba korunku.
Vyšlechtěná byla také bílá, černoramenná a strakatá forma.

Zajímavosti

— jako okrasný pták je chován již více než 3000 let
— je národním ptákem Indie
— ocas pávů ve skutečnosti není pravý ocas, ale jen prodloužené ocasní krovky rostoucí již ze zad a tvořící tzv. vlečku 
— páv korunkatý je občas křížen s pávem zeleným, křížencům se říká spalding (podle chovatelky, která s křížením začala)
— páv resp. jeho ocas sehrál významnou roli i při vzniku Darwinovy teorie - Darwin nejdříve nechápal, proč má páv takový ocas, když je to pro život spíše nevýhodné až poději přišel na správný význam a sestavil podle toho druhý princip výběru sexuálního partnera
— v některých oblastech Indie se pávi jedí
— na konci 19. století se v Austrálii rozšířil termín peacocking (páving nebo pávování) a používal se pro skupování nejlepších pozemků
— páv má nezastupitelné místo v mnoha mytologiích a legandách světa - např. v Sánskrtu je nazýván Mayura (cosi jako zabiják hadů), pro budhisty je symbolem moudrosti (jako u nás sova), Melek Taus - hlavní postava jezídismu (kurdské náboženství) má podobu páva a bývá nazýván paví anděl, paví pera byla i ve vikingských hrobech atd.

Způsob života

Jeden samec má obvykle 5 - 6 samic a ozývá se pronikavým křikem. Pávi jsou dobří letci, i když nevydrží letět dlouho. Největší žár přečkávají v úkrytech, večer se rádi popelí nebo chodí společně k napajedlům. Na noc vylétají do korun stromů, kde často hřadují společně.

Rozmnožování

Tok pávů je notoricky známý - samec doširoka roztahuje své ocasní krovky, naparuje se před slepicemi a většinou hlasitě křičí. V křovinatém porostu samice snáší na zem 3 - 8 vajec, které sama zahřívá 28 - 30 dní (ale jsou popsány i případy, kdy se sezení zúčastnil krátce i samec). O mláďata se stará sama. Po skončení toku samcům vypadávají ozdobná ocasní pera.

Mláďata

Pávata jsou nidifugní, tzn. nekrmivá, která hned po vylíhnutí opouští hnízdo a následují matku. Někdy vylézají pávici na záda a ta s nimi letí do bezpečí na nejbližší větev.

Potrava

listy, semena, plody, zrní, hmyz a drobní plazi i savci

Dožívá se

až 15 let (rekordně okolo 23 let)

Výskyt

Indie a Srí Lanka, coby okrasný pták je však chován téměř po celém světě

Biotop

nejčastěji listnaté lesy a křoviny, ale i travnaté porosty

Zvuky

řev - 0:12
kdákání - 0:08
mlaskání slepice - 0:04
pískání - 0:10
pomalé "mňoukání" - 0:10
rychlé "mňoukání" - 0:05
skřípání - 0:06

Sponzoři

Cena adopce: 100 ,- Kč / měsíc
Toto zvíře adoptovali:

Jméno a příjmení/firma Město
Bělohoubková Jiřina Chudeřice 58
Bílek Jiří Bakov nad Jizerou
Bílkovi Nikolka a Honzík Klášter Hradiště nad Jizerou
Bouma Martin Brandýs nad Labem
Futerovy Kristínka a Viktorka Poděbrady
Halodovi Anežka a Kristiánek Kroměříž
Hrušová Zuzana Mnichovo Hradiště
Chramostovi Venda a Dory -
Jiroušková Petra -
Kočí Milan Kladno
Krausová Lenka -
Kubinová Naďa Trutnov
Mešárová Marie -
Pazdera Jiří Mladá Boleslav
Prokopovi Matěj a Lucie -
Rodina Brodských -
Rodina Jandusova -
Svobodová Adélka Pátek
Svobodovi Eliška a Kája Poděbrady
Urbanová Adriana Nová Paka

 

Fotografie


Důležité informace

Kudy k nám »

Souřadnice Zoo:
50°13'21.029"N, 15°5'33.691"E


Navigovat přes Google mapy »

Správná funkcionalita je zaručena pouze u telefonů s operačním systémem Android.

© 2013 ZOO Chleby o.p.s. | vyrobil INET-SERVIS.CZ
Tento informačně-vzdělávací portál vznikl za finančního přispění Ministerstva životního prostředí v rámci podpory nestátních neziskových organizací v roce 2013.
Tento web používá pro správné fungování technické cookies.

Zobrazit klasicky | Mobilní verze

nahoru