Naše zvířata

Středně velký papoušek, který byl poprvé popsán roku 1674. Měl nápadný červený zobák, šedou až šeříkovou hlavu, bílý pruh na ocase a zbytek těla v různých odstínech hnědé nebo šedo hnědé barvy.

gekončík noční je jedním z nejběžnějších terarijních zvířat. Je nenáročný, pestrobarevný a existuje v mnoha bervných formách. Základní zbarvení je hnědo-žluté s tmavými tečkami nebo skvrnkami, ocas je modravý, taktéž skvrnitý a břicho bílé.

Středně velká opice, nejznámější z gueréz, je leskle černá s dlouhým na konci bílým ocasem, bílým pláštíkem na bocích a na spodní straně zad. Bíle lemovaný má i obličej, což vytváří typickou masku. Má plochý, nízko položený nos, který se bezmála dotýká tlamy, téměř zakrnělý palec a dlouhé zadní nohy uzpůsobené skokům.

Samec je červený se žlutou hlavou a krčním límcem, má tmavo modrá křídla a černý hnědě strakatý ocas, samice je nevýrazná černo-hnědá. Mezi chovateli se vyskytují dvě barevné mutace - kromě té klasické i celožlutá, ale v posledních letech přibývá i dalších (skořicový, oranžový...).

Primitivní, zajícům příbuzný, býložravý živočich, který existoval ve dvou poddruzích (jeden sardinijský, druhý korsický). Sardinijští autoři je popisovali jako obří králíky bez ocasu, ačkoli byly podobné více morčatům (tvarem těla i tenkýma kulatýma ušima) a dosahovaly jen zhruba poloviční délky divokého králíka. 

velký druh chameleona, typický výraznou přilbou a hrdelním hřebenem. Jeho základní zbarvení je zelené s pruhy a skvrnami ve žluté hnědé a modré barvy. Podle nálady a světla chameleon mění základní zelenou barvu od světle žlutavě zelené až po tmavou olivově zelenou. Samice bývají méně barevné a nápadné.

bezkřídlá (i v dospělosti) strašilka s tělem pokrytým menšími či většími ostny. Je tmavohnědá až černá. Samice je větší než samec, o něco světlejší a má dlouhé kladélko. Samec má větší zadní nohy a na jejich spodní straně velký trn. Svým vzezřením imituje kůru nebo shnilé dřevo.

Jelec tloušť má válcovité zavalité tělo. Ústa jsou opatřena masitým pyskem. Hřbet je černozelený, boky stříbrné nebo stříbřitě žluté, břicho nažloutlé až bílé.

Středně velký klokan - nejznámější a nejběžnější poddruh klokana rudokrkého. Je velmi odolný a nenáročný, snáší i evropskou zimu, proto je častým chovancem nejen v zoo, ale v zajetí obecně.  Pozná se podle narudlého krku na plecích a červenohnědého týlu, běžní jsou však i bílí klokani.

Pratur se vyznačoval výrazným pohlavním dimorfismem (rozdíl mezi samcem a samicí) - býci měli černou barvu a světlý (světle šedý nebo nažloutlý) podélný pruh přes hřbet, krávy byly červenohnědé až hnědé a hřbetní pruh měly černý. Zřetelný byl i rozdíl ve velikosti - krávy byly o čtvrtinu menší než býci. Obě pohlaví měla mohutné dlouhé rohy…