Naše zvířata

Jednoznačně nejznámější a nejpopulárnější ze všech recentně vyhubených zvířat, jež se stal dokonce jejich archetypálním symbolem - dronte mauricijský, běžně zvaný dodo nebo dříve též blboun nejapný. Nelétavý holubovitý pták zavalité postavy, ačkoli obézní vzhled měl zřejmě jen sezónně. Byl popelavé až modrošedé barvy s tmavším krkem,…

nejznámější z leguánů, leguán zelený má silné nohy, dlouhý ocas, hřeben ze zubovitých šupin na hřbetě a dospělí jedinci také velký lalok pod bradou. Tělo je nejčastěji zelené nebo našedlé, ale v mnoha lokalitách jsou běžnější jiná zbarvení, včetně téměř černého nebo namodralého a dakonce i oranžového, načervenalého nebo růžového.

nenáročný a poměrně odolný druh měkkého korálu, polypy mají béžovou, šedou nebo hnědlou barvu a osm chapadel. Schránka (to co z korálu vidíme) je sice "kožovitá", nicméně pevná - nepružná

Gepard je jediným druhem svého rodu, vytváří 6 poddruhů (z toho 2 asijské), jinak je ale jeho systematické zařazení předmětem sporů - po dlouhá léta byl v samostatné podčeledi, v nové systematice byl  zařazen mezi malé kočky (k nimž má blíže než k velkým), v současné době je opět upřednostňovaná verze, kdy není gepard ani mezi malými, ani…

Jeden z nejkrásnějších bažantů - samec je celý kovově lesklý, má zelenou hlavu modré a fialové tělo a měděný ocas, samice je nenápadně zbarvená do hněda s černými proužky a svělým krkem. Samec má na bažanta celkem krátký ocas a na hlavě nápadnou chocholku. Mezi chovateli patří k oblíbeným okrasným ptákům.

Klokan Greyův je obecně považován za nejelegantnějšího klokana. Měl výraznou obličejovou masku, tmavé konce všech končetin a střídavé tmavé a světlejší pruhy přes záda, přičemž barva i textura se lišila podle lokality, sezóny i u jednotlivých klokanů. Měl velmi dlouhý oces (téměř jako tělo).

zelená ještěrka se světlými bílými nebo namodralými skvrnami, tenkým dlouhým ocasem, dlouhýma zadníma nohama a hřebenem na hlavě, hřbetě a ocasu.

Má vřetenovité tělo, spodní výsuvná ústa se dvěma řadami požerákových zubů a jedním vouskem v každém koutku. Hřbet je hnědý až hnědozelený, boky světlejší - žlutavé s tmavými skvrnami v řadě za sebou. Břicho je světlé - až bělavě namodralé. Hrouzci z čistých řek bývají barevnější.

Miniaturní německé plemeno domácího prasete, které si získává stále větší oblibu coby domácí mazlíček. Oproti běžnému vepři je nesrovnatelně menší, přítulné a lze je chovat i v bytě. Miniprasata mají narozdíl od prasat rovný (nikoli stočený) ocásek.

Jeden z nejběžnějších bažantů nejen v zoo, ale i v soukromých chovech. Samec je téměř celý bílý s drobným černým čárkováním, jen břicho a temeno hlavy má temně modré až černo-fialové a okolo očí ma červenou skvrnu. Samice je nenápadně zbarvená celá do hněda. Samci jižních poddruhů jsou obecně více do šeda.