Kur domácí - bojovnice novoanglická zdrobnělá

Rozměry

váha kohouta  2,6 - 3,3 kg; slepice 2,1 - 2,8 kg

Popis

Kur domácí, čili slepice je nejběžnějším domácím ptákem. Dle plemene se chovají pro maso, vejce, peří, na kohoutí zápasy atd. 
Novoanglická bojovnice je štíhlé vysoké plemeno s dlouhýma nohama. Zdrobnělé formě se někdy říká staroanglická, protože je starší než "velká" forma. Existuje několik barev bojovnic, nejčastější jsou černé, hnědé, červené, modré.
Byla vyšlechtěna především pro výstavní účely. Nehodí se na vejce (málo nese) a v našich podmínkách se nechová ani na maso - na to je ve střední Evropě příliš vzácná - v ČR se toto plemeno chová velmi málo.

Zajímavosti

Kur domácí obecně:
— domestikován byl z kura bankivského v Asii pravděpodobně ve 4. tisíciletí př. n. l. Některá plemena však nesou i gen kura Sonneratova. Dlouho se soudilo, že byl domestikován v Číně, to je dle posledních studií nepravděpodobné, stejně jako teorie o domestikaci na území dnešního Thajska. Dnes se v souvislosti s domeszikací slepice mluví o tzv. Harappské kultuře v údolí Indu (dnešní Pákistán).
— první domestikovaní kuři byli údajně chováni k zápasům, ale již ve Starověkém Egyptě znali chov na maso a dokonce již i na vejce (podle dochované písemné zpávy je choval faraón Thutmos III. v Botanické zahradě v Karnaku). Ve středověku to byli hlavně okrasní ptáci chovaní na dvorech a v parcích šlechty. Chov ve velké míře (a také výstavy slepic) probíhá až od počátku 19. stol.
— v 6. stol. papež Řehoř I. Veliký prohlásil kohouta za symbol křesťanství a v 9. stol. Mikuláš I. Veliký začal umísťovat kohouty na věže kostelů (korouhve)
— v dnešní době je v chovech na celém světě okolo 24 miliard slepic, což z nich činí nejpočetnější ptačí druh světa
— počet vajec, které slepice snese za život je pevně dán počtem vaječných buněk (ten je dán již při narození)
— jako nejstarší domácí kur je v Guinessově knize rekorů uvedená slepice, která pošla na selhání srdce ve věku 16 let

Novoanglické bojovnice:
— vznikly koncem 19. stol. ve velké Británii po zákazu kohoutích zápasů, v důsledku kterého vzrostl zájem o výstavy. Byly vyšlechtěny z indických bojovnic a malajek.

Způsob života

Kuři domácí obecně žijí společenským způsobem v hejnech. V hejnech také hnízdí. Každé hejno má svou vnitřní hierarchii - pokud jednu slepicii zabijeme nebo odebereme z hejna, bývá hierarchie chvíli narušena, ale opět se obnoví. Pokud naopak do hejna přidáme nového jedince, může být hejnem zabit. 
V domácích podmínkách jsou slepice chovány volně nebo ve výbězích (jeden kohout a několik slepic), na farmách apod. jsou slepice buď ve výbězích (velká hejna) nebo i jednotlivě v klecích.
Bojovnice jsou oproti ostatním plemenům náročnější na chov. Poměrně dobře létají, proto je většinou potřeba zastřešené voliéry.

Rozmnožování

Obecně slepice kura domácího bývají pohlavně dospělé od 4 - 6 měsíců, kohouti dospívají v 7 měsících. Inkubace trvá 21 - 23 dní. Domácí slepice mají šlechtěním potlačenou schopnost snášet vejce jen v období rozmnožování, proto snáší obvykle celý rok (neoplozená vejce), divoké slepice snáší cca 4 - 9 vajec v jedné snůšce.
Bojovnice nesou velmi málo, jen asi 80 vajec za rok.

Mláďata

kuřata jsou nekrmivá (žerou sami, nekrmí je rodiče), kvočna je vodí asi 6 - 7 týdnů

Potrava

zrní, zelené krmení, žížaly, ponravy, hmyz, slimáci, krmné směsi

Dožívá se

slepice se mohou dožít podle plemene 5 - 10 let (průměrně 8, ale občas i 12, výjimečně i více - nejstarší slepici bylo 16 let).

Výskyt

předchůdce domácího kura, kur bankivský, žije v Asii od severovýchodní Indie a jižní Číny po Malajsii, Indonésii a Filipíny, izolované skupiny také v Oceánii na Marianách a Vánočním ostrově.

Biotop

předchůdce domácího kura, kur bankivský, žije v lesích a na jejich okrajích nebo v otevřených travnatých a křovinatých oblastech

Zvuky

Sponzoři

Cena adopce: 80 ,- Kč / měsíc
Toto zvíře adoptovali:

Fotografie