Macropus greyi
Tooloche wallaby (Grey's wallaby)
Östliches Irmawallaby
Кенгуру Грея
délka 80 - 85 cm + 70 - 75 cm ocas
Klokan Greyův je obecně považován za nejelegantnějšího klokana. Měl výraznou obličejovou masku, tmavé konce všech končetin a střídavé tmavé a světlejší pruhy přes záda, přičemž barva i textura se lišila podle lokality, sezóny i u jednotlivých klokanů. Měl velmi dlouhý oces (téměř jako tělo).
— v zajetí se občas objevovali u několika farmářů. Dnes existuje několik jedinců v australských a tasmánských muzeích (Sydney, Adelaide, Melbourne, Launceston) vzácně jsou tito klokani nebo jejich části případně modely i mimo Austrálii např. Vídeň, Leiden (Nizozemsko), Londýn, Tring (V. Británie) atd.
Na bohatých pastvinách žil ve skupinách, na chudých pastvinách samotářsky nebo jen v nepočetných skupinkách. Byl velmi rychlý, jeho poskakování bylo složeno střídavě ze dvou menších a jednoho většího skoku.
O rozmnožování nejsou žádné údaje, lze předpokládat obdobné jako u dnešních středně velkých klokanů.
Rozmnožování klokanů a dalších vačnatců je mezi savci absolutně nestandardní, někdy šokující záležitostí od samého počátku, tedy početí až po péči o potomstvo... Přečtšte si více o rozmnožování vačnatců a ptakořitných.
hlavně pastva - tráva, výhonky, případně listy
volné travnaté pastviny podél blahovičníkových lesů
Rok vyhubení:
Poslední známý jedinec v přírodě uhynul 1924, v národním parku 1937 a v zajetí 1939 (podle neprokázaných informací žil jeden až do 1943).
Příčiny a způsob vyhubení:
Až do počátku 20. století byl hojně loven pro kožešinu, maso nebo ze sportu. Lov probíhal štvaním smečkou chrtů nebo na koni. Vzhledem k rychlosti klokana trvala štvanice několik kilometrů (obvkle mezi 5 a 10 km). V roce 1910 již patřil mezi vzácné druhy a v roce 1923 zbývala poslední 14ti-členná skupina. V té době počaly snahy o záchranu, ovšem bez úspěchu. Odchyt 4 kusů, kteří měli být umístěni v rezervaci na Kangaroo Island (Klokaní ostrov), skončil fiaskem - všichni jedinci uhynuli vyčerpáním či šokem. Zbylí klokani byli pronásledováni lovci. Jedna odchycená samice přežila v zajetí 12 let. Důvodem vyhubení bylo kromě lovu i ubývání přirozeného prostředí a zavlečení predátoři (lišky).
Cena sponzoringu: libovolná (z administrativních důvodů však nejméně 500,- Kč, přičemž doba umístění sponzorské cedulky je 1 měsíc za každých 50 Kč)
Sponzoři tohoto zvířete:
jméno a příjmení / firma | město | datum do | částka |
---|---|---|---|
Poznámka: více lidí projevilo zájem adoptovat vyhubená zvířata... Sochy samozřejmě adoptovat nelze, nicméně je možné stát se jejich sponzorem (přečtěte si více o této možnosti)
Souřadnice Zoo:
50°13'21.029"N, 15°5'33.691"E
Správná funkcionalita je zaručena pouze u telefonů s operačním systémem Android.