Úhoř říční

Kmen: Strunatci (Chordata)
Podkmen: Obratlovci (Vertebrata)
Nadtřída: Ryby kostnaté (Osteichthyes)
Třída: Paprskoploutví (Actinopterygii)
Nadřád: Kostnatí (Teleostei)
Řád: Holobřiší (Anguilliformes)
Čeleď: Úhořovití (Anguillidae)

Rozměry

samice dorůstají okolo 1m (až 1,3 m), samci obvykle jen 40 cm, největší kusy váží 3 - 5 kg

Popis

Úhoř tvarem těla připomíná více hada než rybu, hřbetní, ocasní a řitní ploutve splývají v jednu, břišní chybí. Rozeznává se úzkohlavá a širokohlavá forma. V larválním stádiu je vzhled natolik jiný (malá průhledná rybka), že byly larvy dlouho považovány za samostatný druh. Barva se v průběhu života mění - od nejmladších (tzv. monté) bez pigmentace, přes žlutou, hnědou až po stříbrnou u dospělých před migrací. 

Zajímavosti

— úhoř má silně vyvinuté kožní dýchání, přežívá zahrabán v bahně nebo přechodně i bez vody
— v jeho krvi je silně toxický jed podobný zmijímu, už 0,5g úhořího jedu zabije během 4 minut středně velkého psa, vydra se s tímto však dokázala vypořádat a úhoře loví. Úhoří jed se rozkládá při teplotě 60°C, proto se úhoři bez problému používají v kuchyni (tepelnou úpravou se jed odbourává), nebezpečné však může být zasažení oka nebo otevřené rány úhoří krví. 
— rekordně nejvyšší doložený věk úhoře byl 85 let, u nás se úhoř dožil nejvyššího věku 68 let - jako čtyřletý byl v roce 1912 vypuštěn do kašny České pojišťovny v Praze ve Spálené ulici a uhynul v roce 1976, přičemž krátce před smrtí se proměnil do třecí migrující podoby (tzv. stříbrný úhoř)
— všichni úhoři (odkudkoli, ať již z Evropy či Afriky) se třou v Sargasovém moři, někteří kvůli tomu musí absolvovat cestu dlouhou až 7000 km.
— když larvy doplují zpět do Evropy, či Afriky, mění se nejdříve na bezpohlavní jedince, část jich zůstává v brakických vodách ústí řek a část pluje řekami do vnitrozemí. Ti kteří zůstanou v brakické vodě se mění na samce, ti kteří plují dále se mění na samice, proto jsou v ČR de facto jen samice úhořů.
— velkým problémem pro rozmnožování úhořů jsou umělé překážky na řekách (jezy, elektrárny apod.), mnoho úhořů se místo tření dočká rozsekání turbínou hydroelektrárny
— od roku 2008 je úhoř veden v Červené knize jako kriticky ohrožený

Způsob života

Úhoř se drží hlavně při dně, zahrabán do bahna, na lov vyráží po setmění nebo po dešti, kdy je voda zakalená. Je velmi pohyblivý a dokáže se pohybovat i pod nánosem bahna. Když se úhoř usadí, neopoští většinou své území. Pokud mu však z nějakého důvodů nevyhovuje biotop v kterém žije, je schopen se do jiné vody na kratší vzdálenost přemístit i po souši (obvykle během vlhké noci). 

Rozmnožování

Rozmnožování úhořů bylo po staletí naprostým tabu. Rozluštění přišlo až počátkem 20. stol. a i tak je dodnes opředeno několika tajemstvími. Okolo 10. roku se úhoř mění do migrující podoby (stříbrná barva, zvětšené oči, uzavřený trávicí trakt) a vydává se proti proudu do moře. Po dobu 1,5 roku plave bez potravy přes Atlantik až 7000 km do Sargasového moře, kde se tře. Samice klade 400 - 700 tisíc jiker o velikosti 1 mm. Dospělí úhoři po tření hynou.

Mláďata

plůdek je Golfským proudem unášen ze Sargasového moře k Evropě. Tato cesta trvá 3 - 4 roky a na jejím konci se larvy mění v bezpohlavní monté. Část populace zůstává v brakických (smíšených) vodách a část pokračuje do vnitrozemí. Z většiny monté v brakických vodách se stávají samci a naopak z většiny sladkovodních samice. Proto jsou v našich vodách v podstatě jen samice.

Potrava

Úhoři jsou velmi žraví dravci - úzkohlaví jedinci dávají přednost vodním bezobratlým (korýši, měkkýši), širokohlaví rybám a obojživelníků. Rádi vyžírají jikry ostatních ryb a rozšířený je též kanibalismus.

Dožívá se

Většinou 8 -12 let, ale nezřídka i 20. Rekordmanem byl úhoř ze Švédského akvária, který se dožil 85 let!

Výskyt

téměř celá Evropa (sporný je výskyt v povodí Dunaje), Malá Asie a severozápadní Afrika (včetně Kanárských ostrovů, Azor a Madeiry). Introdukován byl na několika dalších místech světa, ne vždy však s valným úspěchem.
V Evropě začíná být chráněný a některé země již dokonce zakázaly jeho lov.

Biotop

samice žijí ve vnitrozemských řekách (méně často i ve stojatých vodách), samci v ústí velkých řek (v brakické vodě), larvy tráví první 3 - 4 roky v moři (cestou do Evropy)

Sponzoři

Cena adopce: 100 ,- Kč / měsíc
Toto zvíře adoptovali:

Jméno a příjmení/firma	Město
Boháčková Malvína	Semice
Tvaroha Roman	Kolín

 

Fotografie