Střevlička východní

Kmen: Strunatci (Chordata)
Podkmen: Obratlovci (Vertebrata)
Nadtřída: Ryby kostnaté (Osteichthyes)
Třída: Paprskoploutví (Actinopterygii)
Nadřád: Kostnatí (Teleostei)
Řád: Máloostní (Cypriniformes)
Čeleď: Kaprovití (Cyprinidae)

Rozměry

délka 3 -6 cm, výjimečně 9 cm (rekordně okolo 12 cm), váha 0,2 - 3 g, výjimečně 10g (rekordně okolo 20 g)

Popis

Je stříbrná s tmavším pruhem na bocích a má relativně velké šupiny a zakulacené ploutve. Je to typická plevelná ryba. I přes veškeré snahy se nedaří regulovat její množství a tak je dnes střevlička rozšířena po celém našem území (obvykle vytlačuje původní slunku). Dravci ji sice loví, ale nikterak nevyhledávají. Krom toho je častým přenašečem různých parazitů, čímž ohrožuje i populace hrouzků a jiných původních ryb.

Zajímavosti

— střevlička při konzumaci potravy vydává zvláštní cvakavé zvuky
— střevlička východní dlouho neměla české jméno (jako mnoho u nás nežijících ryb), bezejmenná byla dokonce ještě počátkem 80. let, kdy se dostala na naše území a rybáři ji nedokázali určit. Začalo se jí neoficiálně říkat pseudorazbora (z latiny), parazbora nebo jen razbora, poté se začalo zavádět jméno hrouzkovec, ale až střevlička se ustálila
— i přes svůj relativně krátký pobyt u nás (od roku 1981) se stala nejplevelnějším druhem v českých vodách a předstihla tak i karasa stříbřitého

Způsob života

Žije v menších hejnech u dna nebo v bujné vegetaci, je velmi odolná a adaptabilní na aktuálním podmínky od prostředí až po potravu.

Rozmnožování

Samice v několika dávkách klade 2 - 5 tisíc jiker na kameny, větve nebo kořeny. Vajíčka jsou uvolňována v malém množství (desítky) po dobu i pěti měsíců, takže se střevlička kontinuálně množí po velkou část roku, čímž válcuje místní druhy. Jedna samice se tře s více samci, kteří pak potěr ochraňují až do vylíhnutí. Stejně tak se samci třou s více samicemi. Pohlavně dospívá v druhém roce

Mláďata

Postupně se líhnoucí potěr roste zpočátku velmi rychle.

Potrava

všežravec - především bentos (organismy ze dna) a plankton, příležitostně též jikry

Dožívá se

obvykle jen 2 - 3 roky (rekordně okolo 5 let)

Výskyt

Pochází z Asie - z povodí Amuru. V 60. letech však byla vysazena v Rumunsku a odtud se Dunajem dostala téměř do celé Evropy. Další ryby se do Evropy dostaly počátkem 80. let s plůdkem rostlinožravých amurů a tolstolobiků. Obdobně se rozšířila i po velké části Asie. Vysazena byla mj. na Tchaj-wanu nebo Fidži.

Biotop

nejraději má stojaté mělké vody zarostlé vegetací, ale nevyhýbá se ani tekoucím vodám

Sponzoři

Cena adopce: 50 ,- Kč / měsíc
Toto zvíře adoptovali:

jméno a příjmení / firma	město	datum do	počet zvířat

Fotografie