Pavilon Angkor Wat
počátek stavby voliéry (2001)Pavilon pro gibony je první větší stavbou, která již nebyla jen účelovým chovným zařízením, ale důraz byl kladem ve velké míře i na expoziční charakter. Stavba začala ještě v období, kdy měla zoo jen dobrovolné vstupné a tudíž neustálý nedostatek přebytečných finančních prostředků, proto se stavělo postupně. Vždy jen malá část, na kterou peníze zbyly. Konstrukci velké voliéry zoo získala někdy v roce 2000, o rok později velmi pomalu a nenápadně započalo budování opičince. Tehdy ještě nebylo jasné pro jaké opice, ani jak bude expozice vypadat. Prakticky byla zhotovena jen podlaha vnější klece a vztyčila se její konstrukce. V následujícím roce, tj. někdy v 2002, byla sice konstrukce i pletivo voliéry dokompletováno, nicméně v dalších letech se nedělo nic.
hotová voliéra bez vnitřní ubikace (~2002)V roce 2004 zoo získala licenci MŽP a stala se řádným členem EARAZA (Euroasijské regionální asociace zoologických zahrad a akvárií), což bylo podnětem ke zhotovení skutečně plnohodnotné zoologické expozice. Již nešlo jen o klec pro opice a nějaké jednoduché zázemí, ale o stavbu, která bude poplatná skutečné oficiální zoo, jíže se Zoo Chleby právě stala. Plány byly přehodnoceny a bylo rozhodnuto zřídit expozici pro gibony (původně gibony lar) ve stylu famózního kambodžského chrámu Angkor Wat.
počátek stavby vnitřní ubikace (2005)
Vzhledem k tomu, že u nás ještě nešlo o internetově vyspělé období, stála na počátku myšlenky fotografie z korejského parku miniatur Jeju Miniature Theme World (dnes Jeju Mini Land), konkrétně fotografie miniatury Bayon Temple - ústředního chrámu historického komplexu Ankgor Thom ležícího v těsném sousedství Angkor Watu. Známé hlavy s obličejem zřejmě Avalokitéšvary (jeden z nejvýznamnějších bódhisattvů - tedy těch ve stádiu před Buddhou), které zdobí samotný chrám i brány Ankgor Thom se staly ústředním motivem výběhu gibonů. Jeho zadní stranu, tedy bok samotného pavilonu, zdobí jeden obří obličej inspirovaný právě chrámem Bayon. Dohledat kompletní podobu chrámu nebo alespoň komplexu Angkor Thom včetně zajímavých detailů nebylo možné a tak byla výzdoba vnitřního pavilonu provedena hned podle několika kambodžských historických objektů, především podle Angkor Watu a Ta Prohm. Pavilon však nese název jen toho nejznámějšího ze všech.
dekorace výběhu - tvář Avalokitéšvary inspirovaná chrámem Bayon
Kromě toho, že jsou ve vnitřní ubikaci fyzicky provedeny reliéfy a jiné prvky z těchto kambodžských památek, je celá expozice výborně dotvořena nástěnnými malbami představujícími okolí Angkor Watu. Kompletní Angkor Wat je pak namalován v levé části, jako pohled z okna. To samozřejmě neodpovídá realitě - koukat se na Angkor Wat z Angkor Watu, ale volili jsme tuto variantu, kvůli lepší představivosti. Aby lidé vnímali famóznost komplexu.
interiér vnitřní ubikace inspirovaný komplexem Angkor Wat, chrámem Ta Prohm a dalšímiAby byl popis ucelený, je třeba se vrátit k chronologii stavby... Základy a následně hrubá stavba pavilonu byla započata v roce 2005. V dalším roce byl osazen mohutný strom, který pochází z poděbradského parku a do zoo jej věnovalo tehdejší vedení města. Poté byla zhotovena střecha s velkým otvíracím světlíkem a následovala zmíněná vnitřní výzdoba a provedení veškerého zařízení. Tím však stavba stále nekončila. Ve výběhu bylo ještě třeba zhotovit mohutnou vysokou dubovou "prolézačku" a doplnit ji lany a také zřídit prostory pro návštěvníky - dubový rákosový přístřešek, který zastíní okno do pavilonu a uchrání návštěvníky od povětrnostních vlivů a nepřízně počasí. Začali jsme těmto přístřeškům, či pozorovatelnám říkat kino a vzhledem k jejich oblíbenosti a nižším nákladům vzniklo později po zoo obdobných kin ještě několik.
Petr Bendl a Hynek Fajmon při slavnostním otvírání pavilonu gibonů Angkor Wat (9.6. 2007)Pavilon byl téměř do poslední chvíle zamýšlen pro gibony lar, ale v posledních snad dvou týdnech, ne-li v úplně posledním týdnu se naskytla možnost chovat vzácnější gibony zlatolící. Šlo o 14 let se nemnožící pár, pro který již nebylo místo v Zoo Olomouc. Pří slavnostním otevření 9. června 2007, které proběhlo za účasti tehdejšího poslance a hejtmana Středočeského kraje, pozdějšího ministra dopravy, resp. zemědělství, Petra Bendla, tehdejšího poslance Europarlamentu Hynka Fajmona a senátora (a veterináře) Jiřího Lišky, se již tedy výběhem proháněli giboni zlatolící - Kuba a Gábina.
Přestože se giboní párek v Olomouci dlouhá léta nemnožil, přestěhování do nových prostor jim dalo nový impulz do života a 27. dubna 2009 přivedli na svět potomka - samečka, který dostal jméno Hynek, po významném a dlouholetém podporovateli naší zoo - Hynku Fajmonovi.
