Maskarény
Skupina ostrovů v Indickém oceánu ležící východně od Madagaskaru a jižně od Seychel dostala své jméno po portugalském navigátorovi Pedru Mascarenhasovi. Maskarény tvoří dva velké ostrovy - Mauricius a Réunion, jeden menší - Rodrigues, desítky malých ostrůvků - skupina Cargados Carajos a několik bývalých ostrůvků (Saya de Malha, Nazareth bank, Soudan bank, Hawkins bank atd.). Politicky se všechny dělí pouze mezi dvě země. Réunion (patřící Francii coby zámořský department) a Mauricius, jemuž patří i všechny ostatní ostrovy včetně těch bývalých (potopených), které jsou důležité coby ekonomická zóna a jako rozsáhlé mělčiny i kvůli rybářství.
Pointe Coton na ostrově RodriguesVšechny ostrovy mají společný geologický původ ve vulkanické činnosti a všechny také tvoří významný ekoregion zvaný „Maskarénský les”. Stejně jako i ostatní ostrovy Indického oceánu oplývají Maskarény množství endemických druhů rostlin a zvířat (takové druhy, které nikde jinde nežijí a nikdy nežily). Přitom jde často nejen o endemity Maskarénské, ale endemity jednotlivých ostrovů. Většina flóry a fauny vývojově pochází pochopitelně z Afriky. Jelikož ostrovy nikdy nebyly spojeny s pevninou, jde o druhy, které se na Maskarény dostaly po moři nebo vzduchem. Zde se tisíce a tisíce let vyvíjely, až se z nich vytvořili naprosto unikátní druhy. Vzhledem k tomu že byly ostrovy dlouho neobydlené (do 16. století), předpokládá se, že některé druhy se nemusely adaptovat na změněné podmínky (např. v souvislosti se sopečnou činností nebo změnou klimatu) a mohly vyhynout dříve, než je viděl jakýkoli člověk. Další desítky druhů byly vyhubeny později přistěhovalci. Pochopitelně nejznámějším z nich byl dodo (dronte mauricijský), který se stal symbolem všech vyhubených zvířat, ovšem zdaleka nebyl jediný. K dalším vyhubeným živočichům patřil rodrigueský solitér (příbuzný doda), réunionský ibis, bezpočet druhů papoušků, vrubozobých, chřástalů, volavek, holubů, dravců, sov, pěvců, želv, gekonů, scinků, kaloňů, plžů atd. Velmi nahnuté to má několik druhů i dnes - k těm nejvzácnějším patří růžoví holubi.
Mauricius
Fauna Maskarén je s výjimkou netopýrů (kaloňů) úplně bez původních savců, dovezeny sem však byli asijští jelínci, opice atd. O co jsou ostrovy chudší na savce, o to je zde více plazů (13 endemických druhů) a ptáků (16 endemických druhů). Významná je samozřejmě i mořská fauna (Mauricius je jedním z rybářských rájů).
Mauricius
Arabové ostrov znali již v 10. stol., Evropané sem poprvé dorazili až roku 1505. První stálou základnu zde založili Holanďané v r. 1638. 1715 si jej přivlastnila Francie a 1810 byl obsazen Brity. Nezávislost Mauricius získal 1968.
Pobřeží, dlouhé asi 330 km je téměř kompletně obehnáno korálovým útesem. S rozlohou 1865 km2 je Mauricius největším ostrovem Maskarén.
• Hlavní město: Port Louis
• Obyvatelstvo: dvě třetiny jsou indického původu (potomci bývalých otroků), 4% Evropané (především Francouzi), 2% Číňani a zbytek jsou míšenci (především s africkými černochy).
• Jazyk: úřední je angličtina, 80% obyvatel však považuje za svou mateřštinu tzv. Morisien (kreolština s francouzským základem), dále se užívají různé indické dialekty, francouzština (hlavně v médiích) a čínština.
RodriguesRodrigues
Arabům byl ostrov znám již od 10. stol., Evropané jej objevili až 1528. První pokusy o kolonizaci se datují k roku 1691, první stálou kolonii zde ovšem Francouzi založili až 1735. 1807 převzali vládu nad ostrovem Britové. Roku 1967 se v referendu většina obyvatel vyjádřila proti nezávislosti na Británii, ale jelikož na Mauriciu dopadlo referendum opačně, získaly ostrovy nezávislost.
Rodrigues je nazýván Popelkou Maskarén, je dlouhý jen 18 km a široký 8 km, jeho součástí je však i 200 km lagun a 7 km korálových útesů.
Cargados Carajos
• Hlavní město: Port Mathurin
• Obyvatelstvo: 98% tvoří Kreolové, na rozdíl od Mauricia však nejsou indického, ale afrického původu
• Jazyk: úřední je angličtina, ve velké míře se mluví i kreolsky a místy francouzsky.
Cargados Carajos
Ostrůvky známé též jako Saint Brandon byly objeveny Araby okolo roku 600. Portugalci sem dorazili až 1506. Roku 1598 je obsadili Holanďané, 1722 se staly francouzským protektorátem a od roku 1810 přešly do britských rukou. Po celou dobu však byly využívány hlavně jako útočiště pirátů.
Cargados Carajos býval jedním nebo několika většími ostrovy, postupem času však erodoval, rozpadl se a částečně potopil, zbylo 16 ostrůvků a přes 20 písečných útesů (tzv. cays) o celkové rozloze pouhých 1,3 km2. Mají okolo sebe 190 km2 korálových útesů a vůbec nejdelší řetěz červených korálů v Indickém oceánu.
• Hlavní sídlo: bezejmenné místo na ostrově Raphael
• Obyvatelstvo: většinu celoročního obyvatelstva (okolo 65 lidí) tvoří personál rybí fabriky a meteorologické stanice (z Mauricia) v sezóně je zde i přes tisíc lidí.
RéunionRéunion
Francie ostrov zabrala 1638 a o 4 roky později začala s jeho osídlováním (tehdy se jmenoval Bourbon) a je jediným Maskarénským ostrovem, který Francie kontinuálně udržela (dokonce dodnes).
Na rozdíl od ostatních ostrovů Maskarén je Réunion téměř bez korálových útesů. Dominantou ostrova jsou dvě činné sopky - nejvyšší je Piton de Neiges (3069 m) a nejaktivnější sopka světa Piton de la Fournaise (2631 m).
• Hlavní město: Saint Denis
• Obyvatelstvo: míšenci - potomci původních afrických otroků a francouzských osadníků (hlavně z Normandie) a novodobí Francouzi
• Jazyk: úřední řečí je sice francouzština, ovšem převládá réunionština (kreolská francouzština s prvky malgaštiny)
