Leguán zelený

Rozměry

délka 1,2 - 1,7 m (bez ocasu jen 30 - 42 cm), samci můžou dosáhnout sice až 2 m, ale většinou jim chybí alespoň část ocasu, váha samic obvykle 1,5 - 3 kg, samců okolo 4 kg, ale ojediněle mívají i mnohem více (6 - 8 kg), rekordně velký leguán měl údajně přes 9 kg

Popis

nejznámější z leguánů, leguán zelený má silné nohy, dlouhý ocas, hřeben ze zubovitých šupin na hřbetě a dospělí jedinci také velký lalok pod bradou. Tělo je nejčastěji zelené nebo našedlé, ale v mnoha lokalitách jsou běžnější jiná zbarvení, včetně téměř černého nebo namodralého a dakonce i oranžového, načervenalého nebo růžového.

Zajímavosti

― leguána je možné ochočit až do té míry, že chodí na vodítku jako pes
― přestože je chov leguánů relativně náročný (nejen na prostor) je oblíbeným chovancem snad po celém světě, např. do USA bylo v roce 1995 dovezeno ze zemí Střední Ameriky 800.000 leguánů do pet-shopů
― název leguán je z latinského igauana a to je zkomoleninou od názvu iwana, který používali (dnes prakticky vymřelí) původní karibští indiáni Taínové
― podle leguána byl pojmenován známý pravěký ještěr iguanodon (kvůli podobnosti čelistí)
― leguáni mají tzv. parietální oko (neodborně nazývané také třetí oko), není to oko v pravém smyslu slova, jde o vychlípeninu mezimozku, orgán nacházející se na vrchní straně hlavy (většinou mezi očima), kterým leguán nevidí, jen vnímá změny intenzity světla - laicky řečeno jím pozná světlo a tmu, ale často také nebezpečí ze vzduchu (např. stín dravce)
― protože nejsou leguáni schponi vylučovat moč, mají postranní nosní solné žlázy k vylučování solí a draslíku
― v neberzepčí leguáni utíkají nebo mají-li možnost mizí ve vodě, nemají-li možnost nebo čas na útěk, vystaví svůj lalok, nafouknou se, syčí a kývají hlavu. Když hrozba přetrvává, zasazuje leguán bolestivé rány ocasem, kterým se ohání nebo kouše, případně škrábe drápy.
― v některých zemí se leguáni konzumují, jejich maso prý připomíná kuřecí

Způsob života

denní plazi, kteří většinu dne tráví na vysokých stromech, při dešti je naopak na zemi, kde je tepleji. Výborně šplhá i plave

Rozmnožování

Leguání jsou vejcorodí. V době rozmnožování si samci důrazně hájí své teritorium a často mezi sebou bojují. Samice kladou 20 - 40 vajec (výjimečně dokonce až 70) do hnízda v zemi. Svou hnízdní noru samička urputně brání, ale jen do doby naž naklade vajíčka, pak vše ponechá vlastnímu osudu až do vylíhnutí mláďat. S těmi a se samcem pak asi rok tvoří rodinné skupinky, které samec brání vlastním tělem.
V některých opblastech sdílí hnízdiště s krokodýly nebo kajmany.

Mláďata

mláďata se líhnou po 10 - 15 týdnech, měří až 27 cm, jsou jasně zelení, mají jan malé trny a nemají lalok. První rok zůstávají mláďata v rodinných skupinách. Běžně v prvních týdnech či měsících požírají výkaly rodičů, aby získali potřebnou mikroflóru.

Potrava

výhradní býložravec - listy, ovoce a různé plody, bobule, výhonky. V zajetí i tráva, zelenina, ovesné vločky atd. Potrava musí být nakrájena nebo nastrouhána na menší kousky - leguán nekouše, ale hltá celé kusy. Některé potraviny jsou pro ně nebezpečné (špenát, rebarbora, rajče, citrusy, avokádo atd., včetně většiny granulí), jiné nepříliš vhodné (čínské zelí, salát, brokolice, květák, kapusta...).

Dožívá se

v zajetí se může dožít až 25 let, věk je ale přímo úměrný podmínkám, které leguán má, rozdíly mohou být velmi rapidní (obvykle se v zajetí dožívá jen 10 - 17 let)

Výskyt

jih Střední Ameriky a sever Jižní ameriky - od poloviny Mexika na severu až po Ekvádor, Peru, Bolívii, Paraguay, Brazílii a severní Argentinu na jihu. Žije i na některých ostrovech jižního Karibiku. Zavlečen byl na Floridu, do Texasu, na Havajské ostrovy, Portoriko, Americké panenské ostrovy, Kajmanské ostrovy, Martinik a také na některé ostrovy Fidži. Hurikán Luis a Marilyn je v roce 1995 zanesl také na ostrov Anguilla (zřejmě z Guadeloupu).

Náš chov

Chov přerušen.

Biotop

lesnaté oblasti v blízkosti vodního zdroje

Sponzoři

Cena adopce: 150 ,- Kč / měsíc
Toto zvíře adoptovali:

Fotografie