Pygathrix nemaeus

Nejkrásnější primát planety

Langur duk je obecně považován za nejkrásnějšího primáta planety. Ve vietnamštině je přezdíván „vooc ngũ sắc“, což by se dalo přeložit jako langur hrající barvami, thajský a laoský název je v překladu cosi jako opice pěti barev a v angličtině je často nazýván "costumed ape", tedy oblečená opice, a to vystihuje jeho extravagantní vzhled asi nejlépe – černo-stříbrné triko, černé rukavice s bílými manžetami, bílé kraťasy, kaštanově červené punčochy, černé ponožky, černá čapka a bílý límec... Kromě „oblečení“ pestrost langura podtrhuje ještě zlatožlutý nebo oranžovožlutý obličej (u mladých jedinců je vybarvení obličeje méně výrazné) s namodralými, jakoby napudrovanými, očními víčky a v neposlední řadě také bílý ocas a bílo-červené genitálie.

Způsob života

Langur duk je sociální zvíře žijící ve skupinách čítajících až 50 jedinců, většinou však jen 4 - 15. Ve skupině je vždy více samic než samců. Každý samec mívá dvě samice, vůči nimž je dominantní a každý má také uvnitř skupiny svou vlastní hierarchii.

Je to denní primát, který tráví celé dny i noci v korunách stromů, ve vyšších až nejvyšších partiích pralesa. Duk je vyhlášený vzdušný specialista - po větvích se pohybuje poskoky snožmo a mezi stromy až šesti metrovými skoky. Jeho dlouhý ocas není chápavý (stejně jako v případě všech ostatních starosvětských opic) a slouží jako výborné kormidlo a rovnovážný prvek.

Ačkoli languři umí vydávat škálu různých zvuků, dorozumívají se především pomocí obličejové mimiky, která patří k nejvýraznějším mezi primáty. K hlasitému řevu, připomínajícímu štěkání, se uchylují především při rozrušení nebo polekání.

Potrava

Languři jsou potravní specialisté, kteří se živí listím stromů, jen doplňkově a v malém množství konzumují i různé plody, květy nebo semena. Languři, coby druh (nikoli jednotlivci), konzumují až okolo 50 druhů rostlin, ale žádnou živočišnou bílkovinu.

Jsou poměrně vybíraví - dávají přednost mladým lístkům, staré listy, stejně jako nezralé či přezrálé plody hází ve velkém množství na zem. V přírodě obvykle nepijí, stačí jim voda z potravy.

Mají speciálně uzpůsobený žaludek a v něm bakterie rozkládající listovou celulózu. Kvůli tomuto způsobu trávení mají languři „nafouklé“ břicho a často říhají.

Rozmnožování

Po 165 - 190 dnech březosti samice, rodí jediné mládě – obvykle zhruba v listopadu, tedy počátkem sezóny zrání plodů. Mláďata se rodí vidící, jsou světlejší než dospělci a obličej mají černý. V průběhu dospívání tmavnou a obličej jim naopak světlá. Dospělého zbarvení (s méně sytými barvami obličeje) dosahují před prvním rokem věku.

Rozmnožovací chování v přírodě je dosud z velké části zahaleno rouškou tajemství, v zajetí se o mláďata starají často i ostatní příslušníci skupiny, občas jsou dokonce kojena jinou samicí.

Pohlavně dospívají ve 4 letech, samci většinou o rok později. Dožívají se asi 25 let.

Rozměry

Samec: výška  55 - 63 cm ; délka ocasu  60 - 74 cm ; váha okolo  11 kg
Samice: výška  60 cm ; délka ocasu  60 cm ; váha okolo  8,5 kg

Rozšíření

Obývá nížinné až horské pralesy do 2000 m.n.m. Annamských hor (zvané též Čiongšon) na pomezí středního Vietnamu, jižního Laosu a možná severní Kambodže, přičemž nejstabilnější populace je ta laoská.

Vzácnější než panda

V zoo je langurů duk méně než pand velkých, jelikož patří k velmi obtížně chovatelným druhům. Jsou extrémně nároční na potravu, množí se jen velmi vzácně a celkově se toho o tomto druhu stále moc neví - jejich život v přírodě je dosud málo prozkoumán.

Skupina langurů duk v Zoo Chleby je největší chovanou skupinou na světě mimo zoo v jejich tropickém domově. Získání takto ojedinělých a vzácných zvířat stálo naší zoo obrovské úsilí. Celá procedura trvala několik let, ale nakonec se vše podařilo, což je mimořádný úspěch nejen v rámci českých či evropských zoo, ale v celosvětovém měřítku. S výjimkou languří domoviny, chová kromě nás po jednom kuse jen zoo v americké Philadelphii a německém Kölnu.

Agent Orange

Až do Vietnamské války (1959 - 75) bylo duků celkem dost, ale to se změnilo, poté co do Indočínského konfliktu vstoupila armáda USA. Ani languři jsme se nevyhnuli četným bombardováním, nejhorší však byly chemické operace. Americká armáda nasadila nechvalně známý defoliant Agent Orange - směs herbicidů, která byla rozprašována z letadel, vrtulníků i pozemních vozidel s cílem odlistit a potažmo zničit rostlinstvo, aby se místní vojáci znalí terénu nemohli ukrývat v hustém pralese. Vedlejším produktem Agent Orange byl navíc vysoce jedovatý dioxin. Languři umírali po stovkách - v lepším případě na otravu, v horším případě hlady, jelikož stromy byly bez listí.

Je ironií osudu, že je největší skupina langurů mimo svůj domov nyní chována právě zde v Chlebích - nedaleko Neratovic, kde se koncem 60. let vyráběla jedna ze složek Agent Orange a kterou komunisté za valuty draho prodávali na Západ...

Ilegální lov

Languři jsou loveni nejen pro maso, ale místní lidé nesmyslně věří v zázračnou moc některých částí jejich těla a tak decimují již tak nepočetné populace i kvůli tradiční medicíně. Krom toho jsou všichni languři také předmětem lukrativního nelegálního obchodu.

Jméno

langur duk byl vědecky popsán již v roce 1771, tehdy ovšem latinské jméno Simia nemaeus (později Pygathrix nemaeus) zahrnovalo tři dnešní druhy, coby pouhé poddruhy. Langur duk v dnešním pojetí byl tedy poddruhem Simia (Pygathrix) nemaeus nemaeus. Že jde o tři samostatné živočišné druhy, objevila věda teprve poměrně nedávno. 

Srozumitelněji řečeno, názvem Pygathrix nemaeus dnes označujeme pouze langura duka, zatímco v minulosti i ostatní dva druhy Pygathrix nigripes a Pygathrix cinerea (oba bez českých jmen).
Jméno tohoto langura ve většině jazyků zní duk, douc nebo podobně, což pochází ze starého vietnamského slova „voọc“ (vuk) – opice.

České jméno

langur duk, dříve také lenoop duk nebo strakoš (lenoop je dřívější název všech hulmanů, včetně langurů)

Latinské jméno

Pygathrix nemaeus, dříve Pygathrix nemaeus nemaeus, ještě dříve Simia nemaeus nemaeus

Anglické jméno

Red-shanked Douc nebo Douc Langur (červenonohý duk nebo červenoholenní duk)

Německé jméno

Rotschenklige Kleideraffe (červenonohá nebo červenoholenní oblečená opice)

Francouzské jméno

Douc (duk)

Ruské jméno

немейский тонкотел [nemejskij tonkotěl] (nemejský nebo annamský tenkotěl)

Vietnamské jméno

Chà vá chân đỏ nebo Chà vá chân nâu (červený nebo hnědý langur, doslova něco jako červená nebo hnědá noha, či holeň), lidově častěji Voọc (opice)

Thajské jméno

ค่างห้าสี [kháng ha sí] (opice pěti barev)

Laoské jméno

ຂາເເດງ [khá daeng] nebo ຄ່າງຫ້າສີ [khang hasí] (červená noha nebo langur či opice pěti barev)

Čínské jméno

白臀叶猴 nebo 白臀葉猴 [bái tún yè hóu] (bělohýžďová listová opice)

Chovatelská rarita

naše trio je největší skupinou langurů duk v lidské péči mimo oblast jejich domoviny. Kromě Zoo Chleby je v Evropě již jen jeden jediný starý samec v Zoo Köln, v Americe je jediná samice v Zoo Philadelphia a tím mimoasijský výčet končí.

Ani historicky nebylo v Evropě příliš těchto langurů - nejvíce se jich zde objevilo v 60. - 70. letech, kdy byli (většinou krátce nebo dokonce velmi krátce - pár měsíců) chováni zoo v Berlíně, Drážďanech, Frankfurtu, Erfurtu, Hannoveru, Duisburgu, Londýně, Twycrossu (V. Británie) a v Antverpách. V 80. - 90. letech bylo několik jedinců v zoo v Poznani, Římě a Bekesbourne (V. Británie). Delší dobu se jimi může pochlubit pouze Zoo Köln (od roku 1968) a v minulosti Zoo Stuttgart (1970 - 1990) a švýcarská Zoo Basel (1969 - 2000).

Vůbec první langur duk byl v Evropě zřejmě v roce 1936 v Londýnské zoo, kde jej však udrželi při životě pouhé 4 měsíce. Druhý evropský langur byl pravděpodobně až 1967 langur ve Frankfurtu.

Kde ještě jsou tito languři k vidění

Celkem je ve všech zoo světa (v polovině roku 2016) chováno pouhých 83 jedinců (z toho 62 v Thajsku a z toho 38 v Dusit Zoo). K tomu je možné připočítat ještě tak 17 zvířat ve speciálním záchranném centru Endangered Primate Rescue Center, které ve Vietnamu zřídila Frankfurtská a Münsterská Zoo (dnes je spoluvedeno ještě i Lipskou a Melbournskou zoo), to však není ryzí zoo, slouží sice k chovu, ale především k záchraně zraněných zvířat a pro konfiskované opice (zvířata jsou chována v polodivokých podmínkách a většina jich pochází z přírody).
Pro názornost zde předkládáme přehled všech langurů v lidské péči:

Langur duk není jediným langurem

Existuje více druhů langurů, na otázku kolik však není až tak jednoznačná odpověď, jak by se zdálo. Záleží na tom, které primáty za langury považujeme - zda ty, kteří sek jmenují česky, nebo ty kteří se tímto jménem pyšní v angličtině nebo zda bereme v úvahu jen konkrétní rod, případně rody v latině.

V češtině se langur jmenují jen dva latinské rody (Pygathrix a Rhinopithecus), v angličtině se ani jednomu z nich však langur obvykle neříká (případně jen rodu Pygathrix) a naopak jména langur se v angličtině používá především pro některé druhy rodů Trachypithecus a Semnopithecus, kterým v češtině říkáme hulman. Krom toho nesmíme zapomenout, že se zoologická systematika i názvosloví občas mění. Jména se mění ve všech jazycích, nejen v latině. V případě langurů to platí i o češtině. Dříve byli všichni, včetně hulmanů, česky nazýváni lenoop. Langur duk byl tedy lenoop duk a předtím dokonce strakoš.

Za langury bychom tedy mohli označit všechny primáty, kteří se v češtině jmenují langur nebo hulman, tedy všechny bývalé lenoopy. Ze zoologického hlediska tedy téměř celou asijskou část podčeledi hulmani (Colobinae) z čeledi kočkodanovití (Cercopithecidae) - tj. bez afrických guaréz a bez kahau, popřípadě včetně kahau ať je celá asijská část pohromadě.

Languři v zologické systematice

Řád: primáti (Primates)
Podřád: vyšší primáti (Haplorrhini)
Infrařád: opice (Simiiformes)
Falanx: úzkonosí (Catarrhini)
Nadčeleď: úzkonosé opice (Cercopithecoidea)
Čeleď: kočkodanovití (Cercopithecidae)
Podčeleď: hulmani (Colobinae)
Rody: Pygathrix (langur), Rhinopithecus (langur), Presbytis (hulman), Semnopithecus (hulman), Trachypithecus (hulman), popřípadě také Nasalis (kahau) a Simias (kahau) – tzn. bez rodů Colobus, Piliocolobus a Procolobus (guerézy)

Vzhledem k tomu, že by byl výčet "langurovitých" druhů primátů pro účely tohoto článku až zbytečně dlouhý, uvádíme jej samostatně - i  s informacemi o jejich chovu v zajetí. Podívejte se na tento seznam.