Sumec velký

Kmen: Strunatci (Chordata)
Podkmen: Obratlovci (Vertebrata)
Nadtřída: Ryby kostnaté (Osteichthyes)
Třída: Paprskoploutví (Actinopterygii)
Nadřád: Kostnatí (Teleostei)
Řád: Sumci (Siluriformes)
Čeleď: Sumcovití (Siluridae)

Rozměry

dorůstá úctyhodných rozměrů okolo 2 m (rekordně okolo 3 m, v minulosti i 4 -5 m), hmotnost okolo 60 kg, ale mohou dosahovat i hodně přes metrák (v minulosti snad i 300 kg). Větších rozměrů dorůstají sumci z teplých oblastí (Itálie, Rusko, Kazachstán...).

Popis

Patří spolu s jesetery k největším sladkovodním rybám Evropy. Má širokou hlavu, která přechází v protáhlé slizké neošupiněné tělo. Rozeklaná tlama je plná zoubků fungujících jako struhadlo a je opatřena párem dlouhých vousů na horní a dvěma páry menších na spodní čelisti. Vousy slouží jako chemoreceptory (jsou v nich chuťové buňky) a nahrazují špatně vyvinutý zrak (oči jsou velmi malé). Zadní část těla je zploštělá, hřbetní ploutev je malá a naopak řitní je velmi dlouhá a široká. Tvarem těla sumec vypadá jako žabí pulec obřích rozměrů. Tělo je olivově zelené až modrošedé na bocích se zřetelným mramorováním, hřbet tmavý a břicho světle šedé nebo bílé se skvrnami. Ojediněle se vyskytují i bílí albíni.
Největší význam sumců, vedle sportovního rybářství, je jeho biomeliorační funkce (omezování přemnožených méněcenných druhů ryb).

Zajímavosti

— sumec je velmi plachý a výborně slyší - vyplaší ho i hluk nebo světlo baterek rybářů na břehu
— ke konzumaci se loví sumci do 15 kg, větší jsou příliš tuční
— jikry sumce jsou jedovaté
— v některých místech, kde nejsou sumci původní a kde není hojnost přirozené potravy, se sumci naučili vyskakovat z vody a chytat holuby na břehu
— sumec je druhou největší sladkovodní rybou Evropy (větší je jen vyza velká) a naší největší dravou rybou
— sumec je jedinou českou rybou, která se může bránit člověku, když samec hlídá plůdek, je schopen člověka i napadnout

Způsob života

Sumec je stanovištní ryba - drží se stále na stejném místě. Většinu dne tráví u dna nebo v úkrytech, jen za soumraku vyráží na lov a vrací se většinou až za svítání. Nejaktivnější je za temných dusných nocí před bouřkou. Jasná nebo chladná noc mu příliš nevyhovuje. Je to teplomilná ryba, která v chladnějších oblastech (i u nás) v zimě upadá do zimního spánku.

Rozmnožování

Tření probíhá v hlubších vodách, podle oblasti mezi květnem a srpnem. Samice klade 20 -30 000 jiker na kilo živé váhy. Samec je většinou hlídá. Vývoj jiker trvá 2 - 3 dny. Pohlavní dospělost nastává ve 3 - 5 let (u samic o rok později).

Mláďata

Vykulený plůdek je podobný žabím pulcům a téměř neustálese zdržuje v úhrytech, v prvních letech mladí sumci rostou velmi rychle.

Potrava

Mladí sumci se živí zooplanktonem, dospělí ze dna filtrují drobné bezobratlé nebo loví živočichy od červů, přes žáby, hlodavce, mláďata vodních ptáků až po nejčastější ryby (byl zaznamenán i kanibalismus). Velký sumec je schopen ulovit i kachnu, ondatru nebo dvoukilovou rybu. Menší ryby loví tím, že je prudkým pohybem spodní čelisti doslova nasaje do tlamy.

Dožívá se

běžně 20 - 40 let

Výskyt

Povodí Rýna, Labe a jiné řeky a rybníky střední a východní Evropy a jihu střední Asie v úmoří Baltu, Černého a Kaspického moře a Aralského jezera. Úspěšně vysazen byl též ve Francii, Španělsku, Itáli a několika dalších místech Evropy, Asie a severní Afriky. Velmi vzácný je ve Švédsku, v Dánsku a Finsku již byl vyhuben.

Biotop

Řeky, rybníky a jezera - stojatá nebo pomalu tekoucí a teplejší voda s bahnitým dnem, bujnou vegetací a dostatkem úkrytů. Někteří sumci žijí i v brakických (smíšených sladko-slaných) vodách.