Mangusta trpasličí

Kmen: Strunatci (Chordata)
Podkmen: Obratlovci (Vertebrata)
Nadtřída: Čtyřnožci (Tetrapoda)
Třída: Savci (Mammalia)
Infratřída: Placentálové (Placentalia)
Řád: Šelmy (Carnivora)
Podřád: Kočkotvární (Feliformia)
Čeleď: Promykovití (Herpestidae)

Rozměry

délka těla 16 - 23 cm, délka ocasu 14 -19 cm, hmotnost 210 - 420 g

Popis

Mangusta trpasličí nebo též jižní je malá africká promykovitá šelma s krátkou hlavou zakončenou špičatým čenichem, malýma ušima, dlouhým ocáskem a krátkýma nohama opatřenýma dlouhými drápy.
Barevně je velmi variabilní od žlutavě červené po tmavou hnědou.

Zajímavosti

— v přírodě mangusty žijí v mutualistickém vztahu se dvěma malými druhy zoborožců (zoborožec Deckenův a toko žlutozobý). Mutualismus je zvláštní forma symbiózy - vzájemné ovlivňování nebo soužití dvou druhů, které je pro oba prospěšné. V tomto případě zoborožci vyhledávají přítomnost mangust, kvůli tomu, že chytají sarančata a jiný hmyz, který mangusty vyplašily a mangustám přítomnost zoborožců vyhovuje, protože dříve vědí o nebezpečí, které zoborožci hlídají z výšky.

Způsob života

Denní, vysoce sociální zvíře žijící v širších rodinných skupinách čítajících od 2 do 30 jedinců (většinu 9 - 12). Skupině dominuje obvykle nejstarší pár, přičemž výše postavena je samice. Ostatní jedinci podléhají přísné hierarchii (dominují samice a mladší jedinci jsou výše než starší). Odrostlí samci opouštějí skupinu okolo 2 - 3 let věku a řadí se k jiné skupině nebo zakládají novou.
Mangusta trpasličí je teritoriální zvíře žijící na prostoru 30 - 60 ha, občas až 1 km² (podle typu biotopu). Území si značkují pomocí análních a lícních pachových žlaz a současně také pomocí káliští (záchodů).
Nocují nejčastěji v opuštěných termitištích, pokud nejsou k dispozici, tak v hromadách kamení, dutých kmenech nebo pod.

Rozmnožování

Rozmnožování probíhá v období dešťů (od října do dubna), kdy samice stihne až 3 vrhy - obvykle jen dominantní samice. Podřízené samice zabřeznou jen, jsou-li dobré podmínky. Přežívá však jen málo jejich mláďat (80% mláďat ve skupině bývá od dominantní samice).
Březost 53 dní, pohlavní dospělost okolo jednoho roku.

Mláďata

Rodí se 4 - 6 mláďat, která zůstávají 2 - 3 týdny schovaná v termitišti nebo jiném úkrytu, kde samice porodila. Tady je jeden podřízený člen skupiny většinou hlídá. Kojí nejen matka, ale často i ostatní podřízené samice.
Ve 4. týdnu věku jižý mláďata vylézají a vzápětí vyráží se skupinou. Do 10. týdne jim pomáhá opatřit potravu celá skupina, pak se již stravují zcela samostatně.

Potrava

Téměř výhradně masožravý druh, který si jen velmi zřídka zpestřuje jídelníček ovocem. Základ potravy tvoří hmyz (různé larvy, termiti, cvrčci, kobylky...), pavouci, štíři, drobné ještěrky a hadi, malí ptáci a hlodavci.

Dožívá se

samci okolo 10 let, samice14 let (v zoo déle)

Výskyt

Střed až jih východní Afriky (od Eritreje a Etiopie až po sever JAR) a jižní část střední Afriky (Angola, Dem. Kongo,Zambie, Zimbabwe a severní oblasti Botswany a Namibie).

Biotop

suché travnaté oblasti, otevřené lesy a křovinaté biotopy až do nadmořské výšky 2000 m. n. m. Nejběžnější je tam, kde jsou termitiště, nezřídka žije i na okraji osad.